Často se vám stává, že si bez jakéhokoli zásahu nebo vůle vnucujete určité předsudky? Pokud ano, nebojte se, že nejste jediní. Na tento proces má vliv nejen sociální prostor, ale především biologické determinanty, které sleduje stále více vědců. Proto můžeme přinést nejnovější data, která nám pomohou tento jev nejen pochopit, ale dokonce i regulovat.
V našem článku proto uvádíme údaje z hodnocení diverzity a inkluze Spectrum, které osvětlují, jak v mozku vznikají nevědomé předsudky, které jsou socializací natolik umocněny, že tento proces jen posilují.
Implicitní, a tedy nevědomé předsudky představují předsudky v chování, které jsou pouze výsledkem jemných kognitivních procesů. Vyskytuje se na úrovni nižší než vědomé, a proto je pochopitelně mimo naši vědomou kontrolu. Tento proces má své kořeny v amygdale, přičemž se na něm podílí také hipokampus, čelní kůra mozková nebo levý spánkový lalok.
Jak to všechno probíhá?
Ačkoli je amygdala místem, kde se zpracovávají miliardy informací, musí se na tomto procesu vytváření předsudků podílet také hipokampus, který vytváří spojení mezi vzpomínkami a může také dešifrovat význam přijatých dat. Může tak spojovat nové informace se subjektivními vzpomínkami, což může vést k nepochopení objektivních podnětů, které jsou tak pouze výsledkem subjektivní paměti a zkušenosti. Do výsledné tvorby předsudků tak vstupuje i frontální kůra a levý spánkový lalok, který je zodpovědný za ukládání informací o lidech, předmětech nebo sociálních stereotypech. Čelní kůra mozková tak tento proces dokončí tím, že jej emocionálně podpoří, a zrodí se tak nevědomý předsudek.
Pozor! Předsudky však mají v první řadě odůvodněný evoluční původ
Mozek se přirozeně snaží vyrovnat s každodenní situací, tedy s přílivem miliard podnětů, které musí rychle identifikovat, rozpoznat a vybrat, k čemu je použije. Vyšším smyslem tohoto procesu je snaha mozku přežít, vyvozovat závěry, kategorizovat nebo cítit emoce, a tak je přirozené, že vědomý mozek nemá schopnost interpretovat vše, co vstřebává.
Výsledkem je, že předsudky mají svá světlá místa v podobě prvotních instinktů, které mozek zpracoval a správně zařadil. Příkladem může být běžná situace, kterou pravděpodobně zažil každý z nás. Stačí, abychom se jednou popálili plamenem, aby se u nás vyvinula rychlá instinktivní reakce na oheň, která nás reflexivně upozorní na nebezpečí pokaždé, když se s ním znovu setkáme.
Ale stejně jako se společnost přirozeně vyvíjela, socializace vstoupila do tohoto dříve evolučního procesu, který zajistil přežití, takže socializace vstoupila a znovu rozdala karty.
Socializace v kombinaci s osobními vzpomínkami člověka tak vytváří nevědomé předsudky, které nejsou vždy příznivé.
Bohužel načrtneme nejen učebnicový příklad:
Představte si, že v dosud většinově mužsky orientované společnosti probíhá v reklamní agentuře brainstorming vedoucího muže o nové zakázce od klienta. V místnosti převažují muži. Všichni účastníci jsou vyzváni, aby diskutovali o možných řešeních problému, na který narazili v konkrétní kampani. Kolegyně, která v tomto případě představuje poměrnou menšinu, navrhne relevantní nápad, ale její invence není uznána. Situace je pak zdramatizována, když o několik minut později kolega zmíní identické řešení, které je náhle jeho kolegy pochváleno.
Vedoucí muž děkuje své kolegyni za jeho příspěvek, zatímco kolegyně je i nadále ignorována a pomalu, ale jistě roste její frustrace.
Tento příklad tak vyjadřuje fenomén genderové předpojatosti v rozhodování, který je v naší společnosti stále hluboce zakořeněn. Nevědomé upřednostňování mužského návrhu souvisí se sociálně podmíněným předsudkem vytvořeným právě v amygdale, který vychází z předchozí socializace, kdy mužská amygdala kategorizovala muže v jeho týmu jako “já” a ženu jako “ne já”. Typická mužská dominance tedy tuto předpojatost jen podpořila a urychlila proces, který se odehrává ve zlomku sekundy, což má za následek, že muži takto reagují okamžitě, protože mozek kategoricky reaguje pouze na podnět.
Na druhé straně je středem Diany žena, která se cítí odmítnutá, nedoceněná a frustrovaná. Celá situace nebyla založena na oprávněném vědomém základě, ale byla jen reakcí mozku podpořenou socializačními a stereotypními vlivy. Tímto způsobem se agentura okrádá o relevantní a inovativní řešení, která by ji posunula na vyšší úroveň. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že tento problém neurčuje pouze komerční, ale především osobní hrozbu, která může mít za následek i zhoršení duševního zdraví žen.
Jak se dostat z této pečené situace?
Prvním krokem je poznat magii, která odhaluje, jak funguje naše mysl.
Chceme-li tedy zajistit příznivé prostředí pro všechny zúčastněné strany ve společnosti, musíme tyto jevy nejprve poznat. Pochopit chyby mysli a poté se snažit vytvořit a zavést řešení založená na neurovědách, která přinejmenším odstraní naše stále ještě jeskynní myšlení.
Rádi vám pomůžeme vyřešit tuto složitou situaci prostřednictvím našeho odborného semináře Nevědomé předsudky – ideální pro pochopení jejich správného kontextu, který je nezbytným základem pro přijímání relevantních rozhodnutí a vytváření inkluzivní kultury. Tyto znalosti mohou v konečném důsledku pomoci celé vaší společnosti.
Workshop Nevědomé předsudky v náboru a personalistice – ideální pro odstraňování překážek, které předsudky vytvářejí v rámci vaší personální agendy.
Budeme rádi, když se rozhodnete budovat rozmanitější a inkluzivnější svět s námi!
